Plný jógový dech je komplexní dech, při kterém
se do dýchání zapojují ty svaly, které jsou k tomu určené, a plně se
využívá kapacita plic. Je to základní dech a jeho nácvik by měl předcházet
dalším pránájámickým technikám.
Plný jógový dech lze rozdělit na tři části: na
dech břišní, hrudní a podklíčkový. Nejvíce vzduchu pojme břišní oblast (asi
60%), o něco méně hrudní (30%) a nejméně podklíčková oblast (10%). Jednotlivé
kvadranty lze cvičit samostatně, ale v žádném případě není možné dýchat pouze
do dané části. Vzduch vždy pronikne i do dalších částí plic.
Při plném jógovém dechu se postupuje při
nádechu od břišního, přes hrudní až k podklíčkovému. U výdechu se přístupy
liší. Někdy se postupuje ve stejném pořadí, tzn. že se postupuje opět od
břišního k podklíčkovému, jindy je postup opačný, tzn. od podklíčkového
k břišnímu. Tato nejednotnost je dána polohou těla.
Dechové vlny, jak byly popsány výše, jsou
důležité pouze pro nácvik. Při dýchání už je potom nevnímáme. Při plném jógovém
dechu nejde o tyto vlny, ale o to, nadechnout se do celých plic.
Plný jógový dech je základem praxe.
Břišní dech
Břišní neboli brániční dech je takový dech, při
kterém se při dýchání nejvíce zapojují bránice a břišní svaly. Během dýchání
musí zůstat břišní svaly zcela uvolněné. Při nádechu klesá bránice do břišní
dutiny a při výdechu stoupá a vytlačuje vzduch z plic. Pokud člověk dýchá jen
povrchně, do horní části plic, bránice se hýbe jen nepatrně. Pokud jsou ale
nádechy hluboké, až do spodních laloků, začne se více pohybovat i bránice.
Břišní dýchání masíruje orgány v dutině
břišní, čímž mj. podporuje peristaltiku střev a řídí tok prány pod
pupkem. Příznivě působí také na křížovou oblast.
Špatné břišní dýchání zapříčiňuje bolestivou a
nepravidelnou menstruaci, hemeroidy, křečové žíly, špatný krevní oběh v dolních
končetinách a pánevní oblasti.
Hrudní dech
Hrudní dech zabezpečují mezižeberní svaly,
proto se někdy označuje také jako mezižeberní dech. Tak jako břišním dechem
dýchají více a lépe muži, u hrudního dechu to jsou ženy. Důvody nejsou zcela
jasné. Jedním z vysvětlení je to, že se ženské tělo připravuje na období
těhotenství, kdy se více využívá právě hrudní dech.
Při hrudním dechu se vzduchem naplňuje střední
část plic, a proto tento dech ovlivňuje hlavně oblast ve střední části
hrudníku. Má vliv na srdce a jeho činnost, podporuje krevní oběh a příznivě
působí také na další orgány, jako je například slezina nebo žlučník.
Tak jako břišní dech je spíše uvolňující a
zklidňující, hrudní dech je aktivizující.
Podklíčkový dech
Podklíčkovým dechem většina z nás správně
dýchat neumí. Špatný podklíčkový dech způsobuje dýchací problémy, jako je astma
nebo různé alergie. Je to ale také nejpovrchnější dech, který sám o sobě je pro
správné okysličování a fungování organismu nedostačující. Často tímto dechem
dýcháme v případě, že jsme nervózní nebo máme strach. V těchto chvílích se náš
dech zrychlí a vzduch v podstatě pouštíme pouze do této oblasti.
Dech můžeme ovlivňovat několika způsoby. Prvním
je poloha těla. V józe existuje řada ásan, které podporují některý
z dechů, ať už se jedná o dech břišní, hrudní a podklíčkový, nebo části
plic v horizontálním směru, tzn. přední, boční a zadní.
Nácvik:
Nácvik plného jógového dechu by měl začínat
postupně, tzn. že nejprve samostatně procvičujeme břišní dech, hrudní dech a
podklíčkový dech. Většina lidí dýchá nejvíce přední částí plic, proto se při
cvičení zaměřujeme více na boční, ale hlavně na zadní část, která je velmi málo
citlivá a dech se v této části vnímá špatně. Z počátku v podstatě nelze dech do
zadních částí plic vnímat bez přiložení rukou.
Nácvik začínáme nejlépe v lehu na zádech (pro
lepší pohodlí je možné pokrčit kolena), protože v této poloze máme uvolněné
břišní svaly. Postupně procvičujeme dýchání do jednotlivých částí i v některém
ze vzpřímených sedů.
Při nácviku je důležité, aby nás při vnímání
dechu nic nerušilo. Proto je třeba zaujmout pohodlnou polohu, při které nás nebude
bolet některá část těla a my budeme moci nerušeně sledovat dech. Pro lepší
soustředění je také dobré zavřít oči, aby nás nerušily ani podněty z okolí,
popřípadě si na prodýchávanou oblast přiložit ruku.
Před cvičením nějakou dobu normálně dýcháme,
abychom zklidnili jak svůj dech, tak i své myšlenky. Dýchání by tedy mělo být
pomalé, uvolněné a vždy probíhá nosem.
Je velmi důležité, aby po celou dobu cvičení bylo tělo i dech uvolněné a nevznikalo nikde napětí nebo dokonce křeče. Někdy se při přílišné snaze „nacpat“ co nejvíce vzduchu do jedné části plic můžeme různě hrbit, kroutit nebo stahovat svaly obličeje, aniž bychom si to uvědomovali. Při cvičení není důležité, jak se daná část těla nafoukne, ale jestli si tu jednotlivou část jsme schopni uvědomit a jestli v ní cítíme vzduch. Proto dýcháme volně a nesnažíme se pojmout co nejvíce vzduchu.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Nastavení cookieSouhlasím
Privacy & Cookies Policy
Privacy Overview
Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení svých zkušeností při procházení webu. Z těchto cookies jsou cookies, které jsou kategorizovány podle potřeby, uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro fungování základních funkcí webu. Používáme také cookies třetích stran, které nám pomáhají analyzovat a pochopit, jak používáte tyto webové stránky. Tyto cookies budou uloženy ve vašem prohlížeči pouze s vaším souhlasem. Máte také možnost odhlásit se z těchto cookies. Vyloučení některých z těchto souborů cookie však může mít vliv na vaše procházení.
Používané cookies jsou naprosto nezbytné pro správnou funkci webových stránek. Tato kategorie obsahuje pouze soubory cookie, které zajišťují základní funkce a funkce zabezpečení webu. Tyto cookies neukládají žádné osobní údaje.